Církve obdržely podle zákona o restitucí první pozemky
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vydal v červnu církvím první tři pozemky. ČTK to včera řekl mluvčí úřadu Robert Hurt. Jako první byl začátkem června vydán pozemek na Příbramsku řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ve druhé polovině měsíce pak další dva pozemky na Mostecku získala Náboženská matice. Podle dostupných informací je to vůbec první vrácení dříve zabaveného majetku podle zákona o církevních restitucích.
"Můžu potvrdit, že jsme vydali první tři pozemky," uvedl Hurt. Úřad podle něj vydal křižovníkům pozemek v Klučenicích na Příbramsku. "Právní účinky vkladu vznikly k 3. června 2013," upřesnil. K 20. červnu byly Náboženské matici převedeny dva pozemky o souhrnné ploše 2700 metrů čtverečních v obci Klíny na Mostecku v účetní hodnotě zhruba 90.000 korun. "Majetek přešel do vlastnictví státu v roce 1965 darovací smlouvou uzavřenou v tísni," řekl Hurt. Na jednom z pozemků prý stál v minulosti kostel, který byl následně zbourán.
Monika Machtová, mluvčí Státního pozemkového úřadu ČR, který majetek církvím také vydává, uvedla, že k uzavření prvních šesti dohod o převodu zemědělských pozemků z majetku spravovaného úřadem je blízko na Zlínsku.
Podle dřívějších vyjádření pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30.000 hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142.000 hektarů lesních pozemků, což je asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří. Podle pozemkového úřadu by se mohlo církvím vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahují také asi na 120 bytových domů, tři kláštery, stejný počet zámků a několik set rybníků.
Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Na tuto část restitucí uzavřela koncem února se zástupci církví smlouvu předchozí vláda Petra Nečase (ODS), podle původního ujednání na to měla čas do konce září. Ze 17 náboženských společností se finanční náhrady vzdala pouze Bratrská jednota baptistů.
Nečasova koaliční vláda církevní restituce prosadila jako vypořádání s dědictvím komunismu. Opoziční parlamentní strany ale měly k zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi výhrady a jeho zrušení postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM. Ústavní soud ale jejich návrhy počátkem června zamítl.
