V ČR asi vzniknou služby pro domácnost, obstarají je nezaměstnaní

V Česku by už brzy mohly začít fungovat nové služby pro domácnost. Výpomoc při údržbě domu a zahrady, úklid, vaření či žehlení by obstarali nezaměstnaní. Za odvedenou práci by dostali poukázky, které by jim zaměstnavatel proměnil za peníze. O tomto modelu dnes v Praze diskutovali zástupci ministerstva práce, úřadů práce a pečovatelských služeb či seniorských domovů. Od zavedení systému si někteří slibují snížení nezaměstnanosti a úbytek práce na černo, jiní se obávají rušení míst v sociálních službách. 

"Cena hodiny práce musí být nižší než na černém trhu práce. Pokud něco stojí 100 korun na hodinu, tak tady ta cena musí být 80 či 70 korun na hodinu, byť poukázka (pro nezaměstnaného za práci) je stokorunová," popsal prezident unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký. Zájemci o výpomoc by si tedy pořídili za 70 či 80 korun šek, tím by pak odměnili nezaměstnaného. Ten by za poukázku dostal stokorunu od zaměstnavatele. Firmě by rozdíl dorovnaly dotace od státu či daňová úleva. 
    
Podle Horeckého je hlavním přínosem snížení nezaměstnanosti a potlačení šedé ekonomiky s prací na černo. Prezident zaměstnavatelské unie míní, že by se nový model mohl zavést už příští rok. Fungoval by nejdřív jako přivýdělek k podpoře v nezaměstnanosti a také při obnovení pracovních návyků lidí, kteří jsou dlouho bez místa. Vypomáhali by pár hodin. Za pár let by pak mohl vzniknout systém, kde by výpomoc mohla představovat práci na plný úvazek. Nutné by byly změny zákonů, a to třeba právě o daňových úlevách. 
    
Služby pro domácnost fungují od roku 1994 ve Francii. Pracuje tak 330.000 lidí, což odpovídá 50.000 plných pracovních úvazků. Ve Finsku se výpomoc zavedla v roce 2000, využívají ji tisíce domácností. V Belgii je model od roku 2004. Uplatnění má 100.000 lidí, plných úvazků je 56.000. Úklid, žehlení, vaření, nákupy a drobné šití si nechává obstarávat 830.000 domácností, uvedla unie. 
    
Stát sice podle zástupců úřadu práce musí systém dotovat, ušetří ale na podporách a výdajích za rekvalifikace a další nástroje. "Jde nám o nová pracovní místa. To, že tato oblast je zdrojem pracovních příležitostí, je zjevné už delší dobu," řekla generální ředitelka úřadu práce Marie Bílková. Podle ní by služeb mohli využívat třeba osamělí senioři a seniorky, co žijí doma, ale na údržbu domu a zahrady či další práce už nestačí. Nabídka by byla i pro ty, kteří svůj čas chtějí věnovat něčemu jinému než úklidu. 
    
Podle Bílkové má výpomoc několik výhod. Nezaměstnaní nemusí za prací dojíždět, mohou ji vykonávat ve svém okolí. Uplatnit by se při ní mohli fyzicky zdatní lidé, matky po rodičovské či osoby před důchodem. Příprava by navíc nebyla nákladná. Lidé z venkova by za prací také nemuseli utíkat do měst, podotkla Bílková. Dodala, že výpomoc by mohly využít i školy či knihovny. 
    
Možnosti příležitostné práce zkoušely v letech 2005 a 2006 úřady práce ve Vyškově, Hodoníně a Znojmě. Do projektu se zapojilo 164 nezaměstnaných. Pracovali jako pořadatelská služba při kulturních akcích, naskladňovali zboží, uklízeli či dohlíželi na bezpečnost dětí na přechodech u škol. Za práci dostávali šeky od zaměstnavatelů, úřad práce jim je proplatil. Podle šéfa vyškovského úřadu práce Jana Marka byl o práci velký zájem. "S ohledem na to, jak obrovskou nezaměstnanost máme, je jakákoliv cesta k jejímu snížení dobrá," podotkl Marek. 
    
Zavedení systému podporuje stínový ministr práce ČSSD Roman Sklenák. Podle něj se nyní nová místa příliš nevytvářejí, právě v "sektoru péče o domácnost" by mohla vzniknout. 
    
Vedení některých seniorských domovů a pečovatelských služeb se ale obává toho, že by vznik míst pro výpomoc mohl znamenat rušení postů v sociálních službách. V malých obcích navíc prý není jednoduché najít někoho, kdo by služby v domácnosti poskytoval.
 
zdroj: ČTK