Stojím uprostřed milánského náměstí Piazzale Loreto, zavírám oči a představuji si, jaké to tu 13. května 1909 asi bylo. Tehdy se zde nacházela prašná křižovatka na kraji města. Velké kruhové prostranství obklopovaly nízké venkovské domy, taverny a dílny. Ulice? Žádný asfalt. Jen upěchovaná hlína a štěrk, při dešti se měnily v bahno.